7. zápas 11.6.2010
Většina příznivců kopané se mylně domnívá, že letošní mistrovství světa zahajoval zápas Jihoafrické republiky proti Mexiku. Jen opravdoví znalci ale ví, že neoficiální zahájení se odehrálo ve stejném čase na hřišti Slovanu Záblatí utkáním starých pánů.
Povětrnostní podmínky byly na obou hřištích hodně podobné…. 35 stupňů ve stínu.
Po pětizápasové pauze způsobené nezpůsobilým terénem jsme konečně zase hráli na domácím hřišti. Oprášili jsme skládací branky, Jenda nastartoval elektrickou časomíru, přemístili jsme složitý zavlažovací systém (dvě hadice) na druhou polovinu hřiště a po krátkém rozcvičení Bořík demokraticky rozhodnul, že vykopávat budou starší. Připomínky ze strany mladších byly bezpředmětné.
Nadšení všech hráčů připomínalo budovatelské hnutí první poloviny 50. let a přítomnost 16 starých pánů znamenala docházkový rekord sezóny. Takže bylo k vidění více hráčů než diváků. Stejně jako u většiny domácích zápasů Střížkovských Bohemians.
Láďa Noga a Péťa Gříbek přišli letos úplně poprvé. Obzvlášť přítomnost Ládě byla oceněna. Především Pepíkem, který tím pádem nebyl nejstarším hráčem na hřišti.
Kvalita i vysoký počet hráčů v kombinaci s menšími brankami znamenaly očekávaný menší počet gólů. Starší většinu zápasu vyhrávali, konečné skóre 4:4 bylo ale spravedlivé.
Z gólů stojí za zmínku jen Milanova hlavička a nádherná střela z dálky v podání Petra Gříbka. Hattricky se poprvé v sezóně neurodily žádné. Takže to chvíli vypadalo, že se pozápasová konference obejde bez slivovice. Ale všechno bylo jinak.
Starší, zvyklí z posledních zápasů na výhry, se potýkali s nervozitou. Boříka odlišovalo od jednoho na Ostravsku oblíbeného sparťanského stopera jen chybějící tetování. Dokonce padly návrhy, abychom mu sehnali psychologa. Lumír nabídl, že domluví pomoc některého z osvědčených pozáplavových odborníků.
Mladší si tentokrát pohlídali nejlepšího střelce starých pánů – Pepíka. Poprvé v letošní sezóně neskóroval a dost těžce to nesl. Stěžoval si, že mu soupeři chodí do těla, kdežto on chodí do míče. Bylo to ale jedno, protože nakonec šli stejně všichni do hospody.
Pozápasovou konferenci zahájil Lumír, když se zpožděním 2 týdnů potvrdil hattrick. Bezprostředně na něj navázal Péťa vražedně nebezpečnou litrovou láhví slivovice. Čímž získala konference rychlý spád a přivodila neočekávané situace.
Někteří hráči nečekali na návrat domů a už v hospodě si natírali nohy Opodeldokem.
Rosťa se dost odvážně a nekriticky prohlásil za pamětníka starých pánů. Což zaskočilo o 37 let staršího Láďu, který by mohl být jeho dědečkem.
Během večera dorazil i Tonda Václavek. Ivana byla na brigádě a opuštěný Tonda tentokrát nepohrdnul alespoň společností starých pánů, kteří ho bez výčitek přijali zpět do svých řad.
Vzhledem k tropickým teplotám jsme nakonec byli rádi, že jsme dohráli bez výjezdu rychlé lékařské služby.
Výsledek zápasu: 4:4
Celkový stav: 3:2 pro starší
Celkové skóre: 62:58 pro mladší
Soupiska starších: Nadkanský, Kaliský, Bogumský, Osvald, Macura, Bužek, Václavík, Noga
Soupiska mladších: Košč, Brak, Sebera, Pekař, Konetzny, Pražan, Gříbek, Plachetka
Autor příspěvku: Ivo Sebera
