21. zápas 23.9. 2011
Úvodem dnešního zápisu chci zdůraznit, že na rozdíl od vědeckofantastických povídek Julese Verna a večerních zpráv televize NOVA, se veškeré události, které zde uvedu, skutečně staly. Také uváděná jména hráčů nejsou smýšlená, stejně jako počty vstřelených gólů. Dále doporučuji starší polovině starých pánů, aby si před přečtením následujících řádků, pokud k tomu vůbec našli odvahu, dali jednu nebo raději dvě štamprle něčeho silnějšího.
Zároveň bych je chtěl poprosit, aby to nevzdávali. Aby neházeli kopačky do žita a zklamaně nevyhledávali nějakou jinou, méně náročnou, zábavu. Žádná, ani sebevětší sportovní katastrofa, není tak velká, aby člověk opustil oblíbený sport, případně rodinu, a odešel zpytovat svědomí někam do hlubokých záblatských lesů.
Ještě před zahájením dnešního utkání jsme chtěli s Rosťou provést slavnostní oficiální představení nových reprezentačních dresů starých pánů. Předběhl nás ale Jenda, který na sebe dres oblíknul jako montérky a šel lajnovat hřiště. Asi si nechtěl zašpinit svoje zpocené tričko.
Vzhledem ke slušnému počasí se sešlo 16 borců, což vytvořilo mylný dojem, že padne málo gólů. Po dvou měsících dorazil i Kovář, ale jako by to ani nebyl on. Žádné nervy, žádné potrhané sítě ani ohnuté tyčky. Jen občas vyloudil klasický Tarzanův zoufalý výkřik, kterým vyplašil ptactvo od Partyzána až po rozcestí a zahnal paní Vrablovou do stodoly.
Po třech týdnech dorazil i Petr Kaleta, jehož prst, kterým zkoušel kvalitu nožů na hoblovce, už je vyléčený a vypadá jako nový. Jestli jsou v pořádku všechny jeho funkce by ale musela potvrdit i jeho manželka Jana.
K popisu průběhu hry budu dnes přistupovat opatrně, protože někteří hráči poraženého mužstva jsou už v pokročilém věku, a nechci, aby na nich připomenutí této tragédie zanechalo nějaké psychické následky. Na druhou stranu musím říct, že i známý psychiatr Jan Cimický doporučuje v případě posttraumatického stresu, aby takto postižený člověk pod odborných dohledem kritickou situaci prožil duševně znovu a zbavil se tak definitivně všech patogenních následků.
Dvacáté třetí září už bude navždy zapsáno jako černý pátek starších starých pánů. Jako den, kdy získali hodnost desátníků. Poprvé v tříleté historii byl na půdě starých pánů udělen klasický tenisový kanár. Jen úcta ke stáří mi nedovolila prodat tyto informace hladovým investigativním novinářům televize NOVA a časopisu BLESK.
K průběhu hry. Mladší dnes měli míč přilepený na svých kopačkách a soupeři ho půjčovali jen výjimečně, aby neodešel předčasně do kabin. Celý zápas, zakončený výsledkem 10:0, trval necelou hodinu. V dresů mladších se dnes blýskli hattricky Petr zvaný Tomba a Marcel zatím nezvaný nijak. Nebýt Jendovy nepozornosti a nedostatečné předvídavosti, přidal by další i Petr Kaleta. Jenda asi povinně absolvuje školení u odborníka na přenechávání hattricků – Rostě. A ještě jedna pochvala – Tomba se dlouho nemohl střelecky prosadit a až na radu dočasně nominovaného osobního trenéra, kterým byl právě Rosťa, aby střílel levou, se začala vlnit síť.
Dle očitého svědectví brankáře mladšíchh, vystřelili v průběhu hry starší na bránu celkem 2 (slovy dvě) střely. Zlé jazyky tvrdí, že to bylo během rozcvičování před zápasem. Rosťa navíc během zápasu několikrát zopakoval, že slíbil manželce, že dneska vychytá nulu. Tak to asi po návratu domů obdržel zvláštní ocenění, o kterém nás bude příště podrobně informovat.
Hezkými vzdušnými souboji s Ofem se zapsal uzdravený Petr Kaleta. Pokaždé z nich vyšel vítězně a v obou případech to znamenalo gól. Možná proto byl dnes Ofo svými spoluhráči použit jako hromosvod neúspěchu.
Asi nemusím zdůrazňovat, že na pozápasové konferenci vládla, přinejmenším u poloviny stolu, pohřební atmosféra. A tak se na stole objevily jen povinné hattrickové panáky, bez jakéhokoliv dobrovolného přídavku. Zklamaný Bořík pronesl v průběhu dnešního večera jen dvě slova. První bylo „DOPRDELE“ a druhé „PLATÍM“.
V průběhu večera Milan navrhnul, aby se na příští konferenci nečetl zápis z dnešního utkání, s čímž ale neuspěl. Mladší byli v početní převaze, takže ani nedošlo v formálnímu hlasování. Alespoň jsme si odhlasovali, že zimní přípravné zápasy se budou odehrávat v pátky a že slavnostní zakončení sezóny proběhne pravděpodobně 11.11. Ikdyž, vzhledem k dnešnímu výsledku, by se hodilo spíše datum 10.10.
Dále bych už připomenul jen tři momenty dnešního večera.
Pepa, oslněný dnešním sportovním úspěchem rozlil pivo, což se mu stane maximálně jednou za sezónu.
Nečekaná byla také situace, kdy okolo procházející pan Kyjonka posílal domů z hospody Petra Kaletu. Zřejmě nám unikly nějaké rodinné vztahy.
V průběhu večera jsem ještě obdržel sms od Petra Nadkanského odeslanou z nemocničního lůžka, ve které nás zdraví a informuje o svém zdravotním stavu. Když jsem ho v odpovědi informoval o dnešním výsledku, ani mu nevadilo, že přišel o část menisku. Když uvážíme, že několik jeho spoluhráčů dnes přišlo o část sebevědomí.
Konference pak byla celkově nestandardní, a v 20:30 hod SEČ jsme už u stolu zůstali jen já, Lumír a Pepa, takže jsme záhy celou akci ukončili se slovy SPORTU ZDAR A FOTALU ZVLÁŠŤ.
Výsledek zápasu: 10:0 pro mladší
Celkový stav: 11:6 pro mladší
Celkové skóre: 135:102 pro mladší
Soupiska starších: Bogumský, Macura, Gábor, Václavík, Bužek, Noga, Kovařík, Osvald
Soupiska mladších: Košč, Brak, Sebera, Ďuráč, Gříbek, Kaleta, Pekař, Dworník
Zapisovatel: Ivo Sebera