25. zápas sezóny 29.8.2014
Na 25. zápas se opět sešla slušná účast. Taky díky tomu, že se dostavili marodi – Jenda, Tono, Roman Děrgel a Jarda. Tono na úvod vytasil láhev borovičky. Měl totiž narozeniny a tak nám donesl národní likér ze své rodné země. Dnešní rozcvičení před zápasem mělo zvláštní průběh. Asi dvacet minut jsme zašlapávali rozbitý trávník po pátečním mistráku „Béčka“, když šílený sudí rozhodnul, že se bude hrát na čtyři dny deštěm zkrápěné trávě po kotníky ve vodě. Trávník vypadal, jako by na něm vyhrabávalo žaludy deset divočáků. Po našem pokusu o zašlapání aspoň těch nejhlubších šrámů už to vypadalo jen na 8 divočáků. Zašlapávání se nejvíce líbilo Romanovi Dworníkovi, který si natrénoval několik nových tanečních kroků. Po rozdělení do dvou mužstev (přičemž se v jednom sešli 3 marodi) a nalezení suššího místa na hřišti jsme se vrhli do bojů. Hned při jednom z prvních soubojů krásně tělem odstavil od míče Rosťa Tona. Krásu fotbalového okamžiku trochu pošpinil fakt, že hráli spolu, Rosťa si akorát nevšimnul, že tentokrát hraje v manšaftu bez rozlišováků. Tono jen nevěřícně kroutil hlavou. A já jsem se těšil, až to sepíšu. Dneska hru ovládli starší. Jednak měli obranu z prešovského betonu a hlavně předváděli šachové kombinace při zakončení. Nádhera. Pepa, po zkušenostech z minulých zápasů, si po příchodu do branky kryl hlavně pohlavní orgány. A tak dostal od Marka pro změnu bombu do hlavy. Nevím, kde ho to bolelo víc… Už výše zmiňovaní marodi dneska perlili. Tono dal hattrick, Jarda dva banány, přičemž první nádhernou patičkou a druhý sprostým bodlem. Dvakrát se „hrálo na housle“. Jedny dostal Ofo v bráně od Pepy, ale velký ohlas měly především druhé. Ty obdržel známý taneční mistr Roman, když mu nevyšel krok a Jenda mu je tam fiknul jak u lambády. Následovalo pochvalné mručení od spolu i protihráčů. Na Romanovy tanečky našel recept i Milan. Vychytal ho tím nejjednodušším a nejúčinnějším způsobem. Sejmul ho. V průběhu hry se zranil Roman Děrgel pádem na nedoléčené rameno a šel ledovat. Současně s ním odešel z hřiště i Jenda, který se pořád ještě necítí úplně ready a počet hráčů byl tak opět sudý. Akorát Jarda převlíknul tričko. Po zápase jsme měli možnost zůstat v klubovně a dopít sud s jedenáctistupňovým Žabákem. Všichni ale raději vyrazili do hospody. Bohužel ne všichni do stejné. Na pozápasové konferenci jsme si odhlasovali neúčast na turnaji starých pánů na Žofince. Pozvánku jsme dostali na poslední chvíli a máme, na naše poměry, dost nabitý kalendář. Tak jsme aspoň doladili sestavu na turnaj ve Velkém Meziříčí. Ale taky žádná sláva. Pepa objednal po panáku, čím završil oslavo 2000. gólu z minulého týdne. Tono se nemohl zúčastnit konference, ale jako slušně vychované Slovačisko, poslal po spoluhráči peníze na panáky za hattrick. Těch panáků se pak otočil ještě několik. Rosťa se vychloubal svými jazykovými znalostmi a zdůrazňoval, že plynně hovoří jazykem Sovětského Svazu. Po šestém panáku už ani nemluvil jinak. Povídali jsme si o zvláštnostech různých českých nářečí, přičemž jsme zjistili, že Milan je asi z Hradce. Na cestě domů předvedl Rosťa několik kaskadérských čísel s jízdním kolem i bez něho. Výsledek zápasu: 8:5 pro starší Celkové skóre: 160:160 Soupiska mladších: Mazurek, Gábor, Holý, Tomáš, Boczek, Hyrník, Osvald, Dworník Góly mladších: Mazurek, Gábor2, Holý, Osvald
